Jak zřemě všichni víte, hlavním cílem exchange programů je poznat americkou kulturu. Avšak už ne tolik lidí ví, z jakého důvodu se americké domácnosti stávají dobrovolnickými hostitelskými rodinami. Jedním z důvodů, proč se americké rodiny starají o děti ze všech koutů světa je jejich touha poznat naopak kulturu cizí. Moji host rodiče si toto objevování každoročně ještě zdvojnásobují ubytováváním 2 studentů místo 1.
Jelikož se 2. října v Koree slaví Chu-seuk, neboli oslava konce léta, rozhodla se Roseanne v rámci poznávání korejské kultury tento svátek neignorovat a vyrazit na večeři do korejské restaurace. Rachel se vystrojila do tradičních korejských šatů, upletla si copánky, nasadila čelenku a mohly jsme vyrazit. Mike byl bohužel v práci, a tak se jednalo o výhradně dámskou jízdu.
Po 20 minutách v autě jsme dorazily k restauraci s názvem „Kimchi Hana“. Cíl naší cesty jsem poznala okamžitě, protože korejské jídlo „Kimchi“ je Rachel oblíbené a máme ho doma v ledničce. Při vstupu jsem vzorně a hlavně po domácku pozdravila „Aňjó“ (=ahoj), korejský personál nás usadil a přišel 1. kámen úrazu – výběr jídla. Menu bylo sice přeložené do angličtiny, ale způsobem, že autor přeložil korejské znaky do běžného písma a tím překlad končil. Pokud jsme si tedy nechtěly náhodně vybrat něco z názvů: Mandu, Janguogue, či Ddukbokgi a riskovat, že vám naservírují „Bóbika“, musely jsme výběr přenechat na „domorodci“. Rachel nás naštěstí poučila o korejských zvycích týkajících se stravování a jedním z nich je právě zvyk objednat jídla dohromady a jíst od všeho kousek. Během objednávání „Bibimbab, Tuenjangjjigae, Bulgogi a Sangchussam“ si Rachel popovídala v korejštině o svých slušivých šatech a než jsme se nadály na stole přistály přílohy v podobě více než tuctu malinkých mističek. V mističkách by okurky, zelí, brambory a spousta neznámých druhů korejských rostlin. Kupodivu hned v zápětí přibylo k přílohám i hlavní menu – rizoto (Bibimbab), polívka s tofu (Tuenjangjjigae) a korejské barbecue (Bulgogi).
Kromě výše zmíněného rizota mi velice zachutnalo tzv. Sangchussam. K přípravě této pochoutky potřebujete list salátu, rýži a barbecue. Na list salátu umístíte kopeček rýže, plátek masa, vše vzorně zabalíte a…
A právě s tímto krokem jsme narazily na 2. kámen úrazu. K pozření tohoto pokrmu můžete využít 2 způsoby. 1., korejský, „Otevřít pusu a celou zelenou kuličku strčit do pusy.“ zní sice jednoduše, ale o to hůře se provádí. Já jsem zvolila evropský styl (12 kousnutí místo 1), z čehož Rachel vstávaly vlasy hrůzou na hlavě.
Jako desert jsme obdržely pomeranč, Rachel se nabídla, že za všechny zaplatí a my se s plným žaludkem spokojeně odebraly do obchodů.
Jelikož se 2. října v Koree slaví Chu-seuk, neboli oslava konce léta, rozhodla se Roseanne v rámci poznávání korejské kultury tento svátek neignorovat a vyrazit na večeři do korejské restaurace. Rachel se vystrojila do tradičních korejských šatů, upletla si copánky, nasadila čelenku a mohly jsme vyrazit. Mike byl bohužel v práci, a tak se jednalo o výhradně dámskou jízdu.
Po 20 minutách v autě jsme dorazily k restauraci s názvem „Kimchi Hana“. Cíl naší cesty jsem poznala okamžitě, protože korejské jídlo „Kimchi“ je Rachel oblíbené a máme ho doma v ledničce. Při vstupu jsem vzorně a hlavně po domácku pozdravila „Aňjó“ (=ahoj), korejský personál nás usadil a přišel 1. kámen úrazu – výběr jídla. Menu bylo sice přeložené do angličtiny, ale způsobem, že autor přeložil korejské znaky do běžného písma a tím překlad končil. Pokud jsme si tedy nechtěly náhodně vybrat něco z názvů: Mandu, Janguogue, či Ddukbokgi a riskovat, že vám naservírují „Bóbika“, musely jsme výběr přenechat na „domorodci“. Rachel nás naštěstí poučila o korejských zvycích týkajících se stravování a jedním z nich je právě zvyk objednat jídla dohromady a jíst od všeho kousek. Během objednávání „Bibimbab, Tuenjangjjigae, Bulgogi a Sangchussam“ si Rachel popovídala v korejštině o svých slušivých šatech a než jsme se nadály na stole přistály přílohy v podobě více než tuctu malinkých mističek. V mističkách by okurky, zelí, brambory a spousta neznámých druhů korejských rostlin. Kupodivu hned v zápětí přibylo k přílohám i hlavní menu – rizoto (Bibimbab), polívka s tofu (Tuenjangjjigae) a korejské barbecue (Bulgogi).
Kromě výše zmíněného rizota mi velice zachutnalo tzv. Sangchussam. K přípravě této pochoutky potřebujete list salátu, rýži a barbecue. Na list salátu umístíte kopeček rýže, plátek masa, vše vzorně zabalíte a…
A právě s tímto krokem jsme narazily na 2. kámen úrazu. K pozření tohoto pokrmu můžete využít 2 způsoby. 1., korejský, „Otevřít pusu a celou zelenou kuličku strčit do pusy.“ zní sice jednoduše, ale o to hůře se provádí. Já jsem zvolila evropský styl (12 kousnutí místo 1), z čehož Rachel vstávaly vlasy hrůzou na hlavě.
Jako desert jsme obdržely pomeranč, Rachel se nabídla, že za všechny zaplatí a my se s plným žaludkem spokojeně odebraly do obchodů.
Ahoj, ráda bych se tě zeptala na nějaké věci ohledně AYUSA, mohla bys mi napsat na ICQ (193299793). Nikde jsem tu nenašla kontakt na Tebe.
OdpovědětVymazatDíky předem,
Jana